ŽIVOT JAKO KNIHA

Měli jste někdy v rukou knihu, kterou když jste četli poprvé, byla dobrá...Tak jste po ní šáhli znovu, a najednou jste objevili věci, které jste prvně přešli. Když jste ji četli potřetí, jako by to byla snad jiná kniha, plná hloubky, kterou jste předtím neviděli... Jako byste najednou četli ještě mezi řádky něco, co tam bylo skryto a my to neuměli přečíst.

Napadá mě určitá paralela s našimi životy. Co když se na sebe podíváme jako na knihu? Kolikrát jsme ji už četli a jak hluboko jsme se dostali?

Tím, že se vyvíjíme a sami na sobě pracujeme, snažíme se správně chápat příběhy, které o nás naše kniha v realitě vypráví. Zrcadlí nám vlastně náš um číst sám sebe. Čím hlouběji se noříme, zjišťujeme o sobě spoustu věcí, a vidíme to, co jsme dříve neviděli. Je velmi náročné udržet svou pozornost v té hlubině mezi řádky, tak nevěšme hlavu, když se to nedaří stále a nebo hned na poprvé.

Důležité je, že postupujeme. Že postupujeme a rozkrýváme v sobě to, co je v nás dávno vložené. To co jsme vlastně dostali darem, abychom mohli růst a vyvíjet se. Je to TO něco, proč mám realita smysl.

Tak se z toho zkusme radovat. Radovat se v realitě našeho Bytí. V realitě vlastního životního příběhu - naší knihy. Nepřestávejme v ní listovat znova a znova, protože s každým dalším přečtením v ní najdeme něco nového.

Za redakci Českého Anděla
Lenka Vágnerová