SKUTEČNOST

"Milí Češi, když se Duše skutečnosti těší..." Právě takto začíná celé aktuální pohlazení pro Čechy. To je skutečnost.

SKUTEČNOST!

Víme, co skutečnost je? Přemýšlím o ní... Dle mého je to vnímání, vidění a popisování skutků. Skutků svých, skutků druhých lidí. Tedy je to to, co se děje vně. Co je vidět - co je převedeno do skutků, něco zhmotněné. A naše Duše se z toho má těšit. Vaaau!

Zkusíme to zrychlit... To, co cítíme uvnitř, máme projevovat navenek. No pravděpodobně tím bude myšlen určitý náš vnitřní záměr a ne projevení nezpracované emoce, protože například při výbuchu vzteku se většinou moc dobře necítíme.

Zato, když se nám povede úspěšně převést nějaký nápad či plán do skutečnosti (zrealizovat jej), cítíme se naplnění Tedy, že by se Duše skutečnosti těšila? Já myslím, že to je přesně ono.

A teď ruku na srdce a v pravdě si odpovězme, jak často se nám to daří? Kolik nápadů a pocitů v sobě máme a stále je potlačujeme? Jak často říkáme ANO a cítíme, že NE a naopak? A pak se ještě přesvědčujeme, že jsme to udělali správně...My se potřebujeme naučit se těšit ze svých skutků a klíčem je zkrátka následný pocit.

Když se nám podaří sladit to uvnitř s tím venku, když naše skutky budou odpovídat touhám našeho nitra - budeme spokojení!

A budeme-li spokojení, pak se můžeme těšit ze skutečnosti druhých lidí, protože se ji naučíme přijímat takovou jaká je - budeme ji respektovat. A navíc se můžeme zřejmě dostat zase dál, protože uvidíme jeden druhého ve světle skutků, které konáme, lépe si porozumíme a lépe spolu můžeme komunikovat.

Pane jo, tak bych řekla, že před sebou mám zase obrovský kus práce...

Za redakci Českého Anděla
Lenka Vágnerová